Tak jsem si pořídil Osprey Variant 52 L – batoh, který vypadá, jako by ho navrhl Rony Plesl, kdyby ovšem dělal do outdooru. Jedná se o šikovný (nejen) horolezecký batoh s tak velkým množstvím vychytávek, že zpočátku možná ani nebudete vědět, jak je všechny využít.

Spoko batoh do všech podmínek, převážně ale pro horolezeckou činnost

Nejsem žádný troškař a Kestrel 68, co mi doma visí na stěně, je na moje povětšinou dvou- až třídenní výlety poněkud robustní. Kestler navíc nedisponuje středovými stahovacími popruhy, jež by v případě poloprázdného objemu stáhly vnitřní vak do komínu, tak jsem se rozhodl, že prubnu něco kapánek menšího, více orientovaného na pohyb po vertikále, a tudíž i víc uzpůsobeného pro přenášení věcí jako lano, mačky, cepíny, lezečky, pressa a veškeré horolezecké železo vůbec.

Batoh je opravdu superlehký, přestože je vybaven komfortním zádovým panelem s odnímatelným rámem z hliníku. Při rozměrech 74 x 34 x 28 cm váží pouhých 1,53 kg. To ale samozřejmě neznamená, že když do něj nabalíte věci o celkové hmotnosti 15 kg, tak to záhadným způsobem vstřebá a odfiltruje.

Nošení i plně naloženého batohu si ale můžete celkem dost ulehčit správným nastavením ramenních popruhů a bederního pásu. Díky tomu ponesete většinu váhy na bocích a po dvacetikilometrovém pochodu nebudete úplně vyřízení. V případě, že počítáte každý gram, můžete bederní pás odstranit jednoduchým vytažením z konstrukce. Pokud ale budete při túře zdolávat nějaké ty výškové metry, není úplně dobrý nápad se bederního pásu zbavovat.

Co se skrývá uvnitř?

Přístup do hlavní komory je umístěný nahoře na batohu a je to jediný otvor, skrz který se lze do batohu dostat a plnit jej. Samotná komora je uzavíratelná stahovací šňůrkou, na jejíž ovládání rozhodně nepotřebujete manuál, a i přesto s ní lze pohodlně manipulovat i v rukavicích.

Spodní přístup do komory batoh nemá z toho důvodu, že je v přední části umístěná vnější zesílená kapsa na mačky a další materiál, která jednu z nejvíce namáhaných částí batohu pomáhá chránit před rozmary počasí i oděrkami. Na videu a obrázcích to není moc vidět, ale když jsem tuto vychytávku viděl poprvé, říkal jsem si, že leda velký chytrák mohl vymyslet látkovou kapsu na mačky. Vždyť se to proděraví! Celá kompresní kapsa je ale vyztužená (nevím, přesně čím, možná kevlar?), dobře uzavíratelná i dostatečně odolná vůči hrubému zacházení, pokládání na šutry a dalším drobným nehodám, které se během lezení i nelezení mohou přihodit.

Ve spodní části batohu jsou po obou bocích rozmístěné kapsy, které nejsou moc pružné, což je trochu škoda, protože pokud si nabalíte batoh nafest, už do nich asi nic nedáte. A když říkám nic, tak to znamená, že se tam nevejde už ani prst, natož láhev s vodou. Řeším to tedy tak, že pokud nemám v již zmíněné velké kapse mačky či jiný objemnější materiál, dávám láhev tam. Je tam přece jen dostatek místa a láhev nevypadne, protože celá kapsa se dá utáhnout pomocí kompresních popruhů, které zároveň stáhnou celou horní část batohu –  hodně dobrá vymoženost.

Pásy a poutka…

Na bederním pásu najdete super poutka, která jsou v podstatě stejná jako ta na lezeckém sedáku. Pokud tedy lezete s batohem a máte na sobě sedák, asi dobře víte, že bederní pás (máte-li jej zapnutý) vám většinou překáží ve vyndávání vercajku. Variant 52 má na každé straně jedno poutko, na které dáte dostatek materiálu. Pak už jen stáhnete pás, abyste tu tíhu netáhli jen na ramenou a nepřeklápělo vás to jako slunečnici, a už si lezete jako páni.

Další dvě poutka navíc poslouží na připnutí batohu do štandu, což je také dost praktické, protože jedno poutko, které je většinou zezadu u víka, není na onu nosnost batohu stavěno a mohlo by se přetrhnout. Batoh by vám tak v lepším případě spadl přímo pod skálu, v horším případě až na dno doliny. Na připnutí batohu do štandu musíte ale mít vlastní karabiny a příslušné prodloužení přes reepky, jinak budete na ty tři poutka koukat jako krteček na kalhotky. I když je batoh pohodlný, tak sedět i jen půl hodiny ve štandu s nákladem blížícím se třeba 15 kg a čekat na kámoše, než vyleze za vámi, není zrovna pohodlné, spíš naopak. Takže pozor na to.

Na bederním pásu by někdo mohl postrádat kapsičku na drobnosti, kterou některé modely mívají. Osobně mi ale přijde zbytečná, protože mobil si dám do kapsy u kalhot, klíče zavěsím na malou karabinu ve vrchní kapse víka, takže je nikdy nevytrousím a nůž? No, pokud jsem opravdový zálesák, tak pravděpodobně budu mít nůž přímo na opasku i s brouskem.

…a další popruhy a poutka

Super je taky popruh na lano, který přehodíte přes zavřený kryt víka – FlapJacket™. Lano vám tak nevypadne ani v případě, že jste už předtím odepnuli horní víko. Volné konce lana se dají zapravit za horní kompresní popruhy s fixačními manžetami, takže se vám nepovolí a budou držet jako helvétská víra. Pokud s sebou nevezete lano, ale třeba jen obyčejnou karimatku, můžete ji dát taky tam, protože batoh nedisponuje žádnými popruhy na karimatky. Člověk si ale dokáže i s tímto poradit sám. 🙂

Máte-li ale přidělané i horní víko, bude trochu problém s tím, že víko nedosedne na batoh, a bude mírně odstávat. Toto se ale také dá poměrně snadno vyřešit tak, že povolíte popruhy držící víko u těla batohu, a tak vlastně celé víko jen zvýšíte. Nic se nebude ohýbat nebo silou složitě utahovat.

Hlavní kompresní popruhy jsou navíc dostatečně dlouhé, takže je vidět, že výrobce s touto variantou použití evidentně počítal. Pokud jste ovšem estéti nejvyšší kategorie, tak se vám to asi nebude moc líbit, neb nedovřené víko pod kterým je karimatka, nepůsobí zrovna moc vzhledně. Také je třeba dát si pozor na to, abyste se při trošce nepozornosti nezahákli (ve vlaku o kliku nebo o cokoli jiného trčícího v cestě) a něco se vám neutrhlo.

Osprey Variant je s vodou kamarád

V batohu je umístěna kapsa na hydrovak a u víka je i otvor na protažení hadičky. Když mám plně naložený batoh, osvědčilo se mi dát svůj Camelbak nahoru na všechny věci a ne jej za každou cenu cpát do příslušné kapsy. Když totiž jdete několik hodin a vypijete celý jeho obsah, tak při dalším doplnění musíte vše složitě vyndávat, abyste zase hydrovak dali zpět, což je někdy opravdové peklo. V mé režii je manipulace snazší, nic mě cestou nestudí do zad a nemám ani obavy, že by mi hydrovak pod velký tlakem praskl a zlil by mi obsah celého batohu. A když všechnu vodu vypiji, můžu ji taky snadno a rychle doplnit.

Jedno malé mínus má batoh za to, že nemá integrovanou pláštěnku, tudíž si ji ti, kdo bez ní nedokážou žít, budou muset dokoupit zvlášť. Batoh je sice vyrobený z odolných materiálů (210D nylon shadow box a 210D high tenacity nylon), já jsem však při výletu do Jeseníků, Beskyd a na Velkou Fatru raději použil pláštěnku z Kestleru. Musel jsem ji ale stáhnout, protože je mezi oběma batohy dost velký rozdíl ve velikosti. Mohl jsem jít samozřejmě i bez pláštěnky, ale nechtěl jsem riskovat, že mi věci promoknou, a po několikahodinové túře v dešti půjdu z mokrého do mokrého jen proto, že jsem ponechal jednu věc náhodě.

Barvy, barvy, barvičky

Co se týče vzhledu a barvy, tak mě osobně imponovala víc kombinace černé a modré, ale ani ta červeno-oranžová varianta není k zahození. Nicméně praktičtější je ta černá, která je i v reálu stejně tmavá jako na obrázku. Když se batoh zašpiní, není to tak bolestivé jako mít na červeném batohu šmouhy od trávy nebo mechu/lišejníku.

Pokud s batohem lezete nebo chodíte po horách aktivně (často a pravidelně), zašpiní se, ať chcete nebo ne – tu ho položíte, tam se opřete, ve vlaku ho dáte na zem nebo se s ním nasoukáte do autobusu. I když v něm „jen“ lezete, bude to na něm za chvíli znát. Výhodou ale je, že se při ušpinění dá dobře vyčistit. Já osobně používám čistící sprej na outdoorové oblečení, anebo klasicky vlažnou vodu s trochou mýdla a houbičku nebo hadr.

Jaké jsou tedy pro a proti?

Asi je zbytečné uvádět věci, které má batoh společný se spoustou dalších modelů, jako že má prostor pro hydrovak, integrovanou píšťalku na prsním pásu, zesílený tříbodový systém, řadu poutek a kapes na upevnění či uložení materiálu, anebo že má spoustu popruhů pro nastavení snad úplně čehokoli. Já jsem s tímhle batohem nadmíru spokojený.

Vejde se mi do něj vše, co potřebuji, a záda mě z něj nebolela ani po více než padesátikilometrovém přechodu Velké Fatry, ani z lezení na Slovensku. Velikost 52 litrů je dostačující jak na jednodenní tripy, tak na vícedenní výlety či túry. Je to super parťák a dobrá investice do vybavení, která se vám vrátí, a nejen v podobě mnoha jedinečných životních zážitků.

Autor: Honza Kaděra

foto: ospreyeurope.com, instagram Osprey