Hory jsou celoročně velkým lákadlem pro turisty, rodiny s dětmi i nadšené sportovce. Málokdo ale ví, jak v terénu, na sjezdovce nebo běžkařské trase podat první pomoc. Stejně tak si je ne každý jistý tím, co dělat v případě zranění sebe nebo některého člena skupiny na cestě k vrcholu. Jak se tedy v krizové situaci zachovat?

Vysokohorská túra, ferrata, procházka nebo projížďka na lyžích v ranním prašanu se může zvrtnout během vteřiny. A vy budete postaveni před velkou výzvu – jak pomoci zraněnému a zároveň neohrozit i sebe?

Nejúčinnější prevence = řádné vybavení

Nejzásadnějším pravidlem je nic nepodcenit. A to se týká nejen chování, ale také vybavení. Nikdy totiž nevíte, kdy se pozvolná pěšina změní v kluzkou strmou stezku. Pořídit si a mít u sebe při sportování a výletech cestovní lékárničku, ve které bude to nejzákladnější vybavení pro ošetření, je naprostý základ. Pokud si nejste jistí, co do dobře vybavené lékárničky patří, a jak ji vybrat, poradíme vám v článku Jak vybrat a naplnit lékárničku.

Obsah lékárničky také přizpůsobte účastníkům zájezdu – zejména jejich věku a počtu. Pokud se chystáte vyrazit s dětmi, bude vhodné přibalit léky určené přímo pro děti. V případě, že máte namířeno zdolávat vrcholy na jiném kontinentu, určitě se vyplatí myslet i na to, že s lékárničkou budete cestovat – například letecky. U všech léků vždy zkontrolujte datum použitelnosti a uchovávejte je podle doporučení výrobce.

V létě ani v zimě byste neměli zapomenout do batohu přihodit kromě již zmíněné lékárničky také bundu, čepici, rukavice a pláštěnku. I ve vyšších polohách vás totiž může zastihnout bouřka. Dostatek jídla a pití na celý výlet je samozřejmost, stejně jako léky denní potřeby.

I když se vám nechce nosit nic navíc, určitě nezapomeňte na doklady, kartičku zdravotní pojišťovny, cestovní pojištění (pokud trekujete v cizině a na horách vyšších než 3000 m n.m. je nutností), power banku, píšťalku a svítilnu. Hodí se i papírová mapa, občas totiž GPS signál selže, spolehlivé někdy nejsou ani turistické značky. 

Před první lyžovačkou nebo vstupem na turistickou trasu si zjistěte číslo na tamní horskou službu. Jednotné telefonní číslo tísňového volání je 112. Snažte se také nikdy nevyrážet sami. 

Když už se něco přihodí

Pravidlo číslo jedna — nesundávejte zraněnému helmu ani lyžáky, nedávejte mu napít. Nikdy jej nenechávejte o samotě, pokud nejste jediný v blízkosti a nemusíte se vydat pro pomoc. Zjistěte jeho stav, zkontrolujte vědomí a stav dechu, a to nejen pohledem, ale i dotekem, komunikujte s ním, je-li při vědomí. Pokud nedýchá, je nutné začít s oživováním (resuscitací). 

Pokud podléháte stresu, může vám přijít vhod karta první pomoci, na níž je ve zkratce uvedeno, jak postupovat při poskytování základní první pomoci. Kartu si lze vytisknout a vložit do lékárničky nebo uložit do mobilu. V případě nouze můžete v rámci Česka využít možnost telefonické asistované první pomoci. Co a jak dělat vám budou krok po kroku říkat přímo dispečeři na lince záchranné služby.

První pomoc mohou usnadnit také informativní SOS štítky, které jsou již standardní součástí většiny turistických batohů, krosen a skialpových batohů značek Deuter, Rab a Lowe Alpine.

Co se týká lyžování, nejčastějším zraněním je zlomenina, vykloubené koleno, vyražený dech nebo krvácení z nosu. Zlomenou nebo vykloubenou končetinu nikdy nevracejte do původní polohy, pouze ji šálou přivažte k lyži nebo hůlce. Vyražený dech bývá symptomem šoku, zraněného proto uklidněte a zajistěte dostatek tepla, třeba alespoň na chvíli půjčte svoji bundu. 

TIP: Některé sportovní batohy jsou vybaveny integrovanými pláštěnkami a vyjímatelnými sedáky z pěny. V nouzi tak mohou alespoň provizorně pomoci s izolací a udržet postiženého částečně v suchu i teple.

Krvácení z nosu zastavíte předkloněním hlavy a stlačováním nosu v asi 10 minutových intervalech. Někdy dojde i k otevřené ráně, překryjte ji sterilním krycím obvazem. Nesundávejte si rukavice, jestliže jste si nestihli natáhnout ty gumové z lékárničky, ochráníte se tak před nákazou. Omrzliny zahřívejte vlastním dechem, omrzlé prsty na rukou vložte do podpaží. 

Jako první hledejte telefon

Není-li nutné začít hned oživovat, zavolejte co nejdříve záchrannou horskou službu. Poskytněte jí co nejpřesnější pozici, chytré telefony vám dokážou souřadnice zobrazit. Ve špatně dostupném terénu na sebe upozorňujte píšťalkou (u sportovních batohů bývá umístěna nejčastěji na přezce hrudního popruhu) a blikáním baterky. Zraněný na lyžích někdy zůstane ležet za horizontem, pak je nutné zabodnout na horizont hůlky do sněhu ve tvaru kříže, aby si další lyžaři dali pozor a nestala se ještě větší tragédie. 

Pokud nechytáte signál, zkuste sejít na jiné místo v dosahu, případně se budete muset rovnou vydat pro pomoc pěšky. Zraněného v takové případě stabilizujte a vyražte. Centrály horské služby bývají na mapě označeny červeným křížem.

Pomáhat zraněnému turistovi nebo lyžaři není jednoduché a ubránit se stresu a zmatku z toho, že musíte poskytnout první pomoc je snad ještě těžší. Ideálním řešením je osvěžit si paměť nebo přímo absolvovat kurz první pomoci ještě před výjezdem na hory či do terénu. Připravíte-li se dopředu, jistě v takto vypjaté situaci neselžete! Kurzy první pomoci pro věřejnost běžně pořádají jak krajské i oblastní nemocnice, organizace ZDrSEM či Český červený kříž.

Zdroj fotografií: pixabay.com

aktualizace: 2024