Zvířecí mazlíček váš život jistě obohatí, zároveň je to však velký závazek a na cestách mnohdy i drobná komplikace. Na co při cestování s mazlíčky nezapomenout a kdy je raději nechat doma? Sepsali jsme pro vás základní pravidla a na radu jsme se zeptali i odborníků.
Štěstí přeje připraveným
Bez plánování se při cestování s mazlíčky obejdete jen stěží. Je potřeba se připravit nejen na cestu samotnou, ale uzpůsobit zvířatům i plánované ubytování (Tolerují v hotelu zvířata? Bude v okolí prostor pro venčení?). Samozřejmostí jsou dostatečné zásoby potravy, případných léků a všeho, bez čeho by váš čtyřnohý miláček objektivně strádal.
Tip: Pro jistotu si vyhledejte kontakt na nejbližší veterinární ordinaci.
Myslete ale také na lidi – u svých spolucestujících vysondujte, zda náhodou netrpí alergií na zvířecí srst a zda jsou ochotni snášet určitá omezení, která mohou z přítomnosti zvířete plynout.
Zvířata k cestování do většiny zemí potřebují pas či očkovací průkaz, mikročip, a především platné očkování proti vzteklině. Některé státy mají požadavků více – například odčervení či další očkování. Jsou ale i země, jako třeba Island, kde pejsci musí projít čtrnáctidenní karanténou. Pokud se tam tedy nevydáváte alespoň na měsíc, nechte svého čtyřnohého společníka raději doma.
Zabalte to
Jedno malé zavazadlo vyhraďte přímo svému mazlíčkovi. Nezapomeňte na pelíšek, vodítko, krmení a pamlsky, oblíbenou hračku nebo třeba chladicí podložku a další vychytávky. Vždy také myslete na dostatek vody.
Samozřejmě nechceme malovat čerta na zeď, ale jak se říká, náhoda je blbec. Mějte proto s sebou vždy i fotografii vašeho mazlíčka. Značně to usnadní jeho identifikaci v případě ztráty. Pomůže také přívěšek s informacemi o jménu zvířete i majitele, s adresou a telefonním číslem umístěný na obojku. Můžete přidat i nálepku s adresou hotelu.
Cestování letadlem
Na doporučení šité vašemu mazlíčkovi na míru je ideální zeptat se přímo vašeho veterináře – ať už se jedná o změnu režimu v krmení či případné podání zklidňujících léků.
Vždy si včas ověřte podmínky konkrétního dopravce a zákony cílových zemí. Mezi standardní požadavky patří potvrzení o zdravotním stavu zvířete. Většina aerolinek dovoluje cestovat s kočkami a malými psy ve speciálních přepravkách, které se vejdou pod sedadlo.
Tip: Berte v potaz i rasu vašeho psa. Například brachycefalická plemena (psi s krátkým nosem, např. francouzský buldoček či boxer) tolerují cestování hůře než ostatní.
Ideální je samozřejmě přímý let bez přestupů. V období veder raději volte ranní či večerní let mimo teplotní maxima, v zimě naopak spíše okolo poledne. Na letiště každopádně dorazte včas a v případě větších mazlíčků zajistěte včasné odbavení. Pokud berete zvíře na palubu, snažte se check in absolvovat mezi posledními. Přelidněný odletový terminál může zvíře zbytečně stresovat. V letadle raději upozorněte palubní personál, ať už máte psa umístěného pod sedadlem či v zavazadlovém prostoru.
Cestování autem
Jízdu autem je vhodné to natrénovat. Jednoduše před dlouhou cestou vezměte zvíře na kratší projížďku, ať si zvykne. Co však platí bez výjimek – nikdy nenechávejte zvíře v autě bez dozoru (zejména v letních měsících hrozí přehřátí, podobně jako u dětí).
Pejska můžete umístit do zavazadlového prostoru, a to v přepravce, která je zajištěna proti pohybu. Pokud se rozhodnete nechat psa přímo v autě, neměl by sedět na místě vedle řidiče ani posádce na klíně. Zároveň dejte pozor na vystrkování hlavy z otevřeného okénka – hrozí úraz či infekce způsobená zanesením prachu a nečistot.
Kočky je ideální umístit do (jim dobře známé) přepravky. Na krátké vzdálenosti jsou vhodné i speciálně určené tašky pro přenos menších mazlíčků. Takto „uloženou“ kočku umístěte na zadní sedadlo nebo do kufru auta. Nezapomeňte na savou podložku či trochu kočkolitu. S krmením však buďte rozvážní – při jeho přemíře či nevhodném načasování hrozí žaludeční nevolnosti.
Důležité jsou pravidelné přestávky – a to zhruba každé dvě až tři hodiny. Mazlíčkům během nich dopřejeme trochu pohybu a čerstvého vzduchu. Je však dobré vzít zvíře na opravdu dlouhou procházku před cestou samotnou. Tím ho unavíte, a během cesty tak může odpočívat (což přijde vhod jemu i vám).
Základní pravidla tedy zní: zajistit zvířeti bezpečnost (pomohou speciální kšíry nebo pás), zvýšit jeho pocit bezpečí (chráněný prostor, dávejte mu najevo svou přítomnost, mluvte na něj) a postarat se o jeho komfort (nezapomínejte také vhodně regulovat teplotu či hlasitost rádia).
Cestování vlakem nebo autobusem
Při cestách autobusem je opět potřeba ověřit si podmínky u dopravce. Většinou je vhodné mít zvíře v přepravce a zajistit, aby nepřišlo do přímého styku s ostatními cestujícími, pro něž by to nemuselo být vítané. Běžným požadavkem je také ochranný náhubek.
Cestování vlakem bývá zpravidla nejméně komplikované. Zvíře opatřete náhubkem, mějte po ruce vše potřebné a pro jistotu se zeptejte spolucestujících v kupé, zda jim přítomnost zvířete nevadí. Velkou výhodou je možnost projít se chodbou či dostupnost vody na toaletách.
Tip: Pokud berete pejska do přírody či kempu, zeptejte se svého veterinárního lékaře na účinnou ochranu proti klíšťatům a blechám.
Rada na závěr: mějte soudnost!
Pokud se chystáte na náročný pochod divočinou nebo do tropů, kde se potíte už jen samotným mrkáním, zamyslete se – nebude pro mazlíčka opravdu lepší zůstat doma? Může to být u blízkých, kteří ochotně poskytnou hlídání, nebo třeba ve specializovaných psích hotelech.
Zeptali jsme se odborníků
Rudolf Desenský, psycholog psů:
„Každého psa stresuje to, co nezná a co zažívá poprvé. Míra stresu se stupňuje s věkem a s mírou nedostatku správné socializace. Z toho vyplývá, že psi, kteří jsou v neustálém kontaktu s cizími lidmi a majitelé je berou takřka všude s sebou, nebudou prožívat stres z cestování tolik, jako psi, kteří se takřka nedostanou „z baráku“ a kteří nepřichází do kontaktu s cizími lidmi. Přeci jen v autobuse nebo ve vlaku nejste sami, dokonce i kolem auta se třeba na čerpací stanici pohybují další lidé. Jestliže pes není zvyklý na kontakt s cizími lidmi, bude ho pohyb okolních lidí stresovat.
Nejnáročnější to mají psi při cestování letadlem, kde zvláště s většími psy, kteří nesmí do kabiny, bude manipulovat personál letiště. Proto je nutné, aby byl pes naučen na přímý kontakt s nejrůznějšími lidmi, jelikož pes „netykavka“ bude zbytečně vnímat pohyb lidí nebo kontakt s nimi jako problém.
Samotné cestování lze taktéž natrénovat. Mám ve své smečce několik psů, kteří zpočátku nesnášeli cestování autem. Tyto psy vozím všude, třeba i na nákupy, kde na mne čekají v autě s pootevřenými okénky. Nejprve jezdím tam, kde na psy v autě vidím, později je nechám v autě samotné, když jedu jen na malý nákup. Za čas se naučí prospat se i během mého většího nakupování v supermarketech. V letním období je však nutné nemít v autě zavřená okénka, jelikož by se vozidlo během několika minut změnilo v horkou pečící troubu a váš pes by mohl přijít o život. Po čase začali mít moji psi cestování mít rádi a spíše jsem musel dávat pozor, abych nezapomněl zavřít dveře u auta. Šli by mi totiž do auta bydlet.
Při cestování letadlem si najděte recenze na leteckou společnost, jak zachází se zvířaty. Často se můžete dočíst, že některé společnosti nejsou ke psům příliš přátelské, dokonce jsou případy úhynů psů.“
Irena Červeníková, majitelka e-shopu Iridog.cz:
„Při cestování se psem se můžeme setkat s více situacemi, které by mohly naše mazlíčky ohrozit. Asi nejčastější jsou dopravní prostředky, neschůdná místa při výletech nebo nepochopení okolních lidí. Cestujeme-li třeba na kole, kde hrozí riziko, že nám pejsek uteče na cestu nebo skočí přímo pod kolo, je dobré mít jej připoutaného v bezpečí klokánky pro psy, nebo v jiném přepravním zařízení. Na výletech a horských výšlapech, kde mnohdy bývají i ostrá skalistá místa, nebo rozbahněné a kluzké úseky, zase hrozí uklouznutí a poranění.
Mít svého mazlíka pod kontrolou je potřeba i v autě, vlaku či MHD. Ne všichni lidé jsou milovníci zvířat a ze strachu by mohli přijít k újmě jak pejsek, tak i spolucestující. Je tedy praktické takovýmto událostem předcházet pomocí tašek nebo klokánek pro psy (samozřejmě v případě menších až středních plemen). Její optimální velikost hravě určíme podle informací o plemenu a délky páteře konkrétního pejska.
Při cestování s mazlíčky bychom si měli samozřejmě dávat hlavně pozor na klasické věci jako je dodržení pitného režimu (dnes se už dají také pořídit cestovní misky na vodu, ušité z nepromokavých textilních materiálů. Jsou tedy skladnější než misky kovové, nebo plastové.).
Dále bychom při horkých dnech měli sledovat, jestli se zvíře nepřehřívá. Některá plemena jsou choulostivější než jiná a potřebují se více chladit. Což také souvisí s věkem. Čím staršího pejska máme, tím více bychom ho při cestování měli sledovat a starat se, aby mu opravdu nic nechybělo. Také bychom měli umět zvážit, je-li výlet pro psa vhodný a nebude mu naopak nepříjemný. Psa, který nemá rád lidi, určitě nebudeme brát na pouť, a takového který je čerstvě po operaci, určitě nebudeme vodit na náročné procházky.“
Žádné komentáře